Zprávy o možném zrušení výtvarné a hudební výchovy opanovaly v posledních
dnech na nějaký čas přední stránky některých našich médií. „Co se to děje?“
ptali se možná někteří z vás. Kdo chce vyhnat ze škol „stálice“ výuky? A proč?
Odpověď je jednoduchá: Nic takového se nechystá. A není to v ničím zájmu.
Jde o zavádějící zprávu, v jazyku dnešní doby dezinformaci. Při práci na revizi
Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV nebo
zkráceně Rámcový vzdělávací program; jedná se – zjednodušeně - o zásadní
koncepční dokument stanovující cíle, obrysy a meze výuky na školách) se
odborníci v pracovní skupině tvořící znění pro vzdělávací oblast Umění a kultura
dostali už na začátku do zásadního sporu: Patří do této oblasti jen výtvarná a
hudební výchova, nebo i další, už dříve uznané obory taneční a pohybová výchova,
dramatická výchova a filmová a audiovizuální výchova? A pokud tam patří, v jakém
rozsahu, podobě, jaké cesty integrace volit? Neshody, sáhodlouhé a někdy možná i
emotivní výměny názorů jsou při takové práci něčím běžným. Méně obvyklé ale je,
když se vytvoří nátlaková skupina, která se rozhodne celou interní debatu
medializovat, a navíc způsoby, které vyvolávají další otázky: Je dodržena
profesní etika? Je v této fázi práce na revizích přípustné volit cesty
ovlivňování procesu tvorby formou nátlakových zájmových skupin a vedením
mediální kampaně, která často vychází z polopravd, dezinformací i zjevných
mylných tvrzení?
Vybrali jsme proto některá z těch tvrzení, která vyvolávají největší emoce, a doprovodili je jednoduchým vysvětlujícím komentářem, který zároveň přiblíží, o co otevřená multioborová koncepce usiluje. Je nutno brát v potaz i to, že práce na revizi jsou teprve v počátku a na některé otázky a tvrzení podsouvané oponenty této koncepce nelze reagovat, protože by šlo o pouhé předjímání nebo diskusi o tématech, která jsou teprve před námi.
Zde předkládáme tvrzení, která chceme uvést na pravou míru:
Hrozí zánik výtvarné výchovy a hudební výchovy na ZŠ.
Zánik výtvarné výchovy a hudební výchovy nehrozí. Tato otevřená multioborová
koncepce ukládá školám povinnost zařadit do výuky v této oblasti obsahy všech
pěti oborů uměleckého vzdělávání. Cílem předkládané koncepce je rozšířit
možnosti jednotlivých škol, kdy samy budou rozhodovat, zda se vydají cestou
výraznější inovace, nebo zachovají stávající situaci a budou obohacovat výuku o
obsahy dalších uměleckých oborů jen formou dílčích projektů a aktivit. Tato
koncepce umožňuje realizovat proměnu oblasti postupně a v dílčích úpravách (její
součástí je i cesta, kterou jako jedinou možnou nabízí užší koncepce), ale také
hledat nová, inovativnější pojetí. Vzhledem k tradici výtvarné výchovy a hudební
výchovy v českém školství, počtu aprobovaných pedagogů i propracovanosti
metodických podkladů bude přístup vycházející ze současné podoby uměleckého
vzdělávání na školách jistě dominantní. Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání je však dokumentem, který vytváří rámec pro naše základní vzdělávání
na mnoho let. Měl umožňovat školám pružně reagovat na dynamické proměny
současného světa, profilovat se v souladu s podmínkami a vizí konkrétní školy a
potřebami jejich žáků. K tomu nevede jediná cesta. Rámcový vzdělávací program by
měl takovouto pluralitu cest respektovat a vytvářet pro ni prostor.
Taneční a pohybová výchova, dramatická výchova a filmová a audiovizuální
výchova nemají vytvořenu oborovou „infrastrukturu“, tj. proškolené učitele a
kvalitní metodiky.
Taneční a pohybová výchova a dramatická výchova mají již řadu let
akreditovány pedagogické programy na DAMU, HAMU a JAMU a vychovaly stovky
absolventů. Některé z těchto oborů jsou dlouhodobou součástí výuky v některých
studijních programech na pedagogických fakultách, pedagogická specializace bude
v dohledné době otevřena na FAMU. Mnozí pedagogové mají zkušenosti s výukou
těchto oborů v neformálním vzdělávání.
Nová koncepce nevychází ze současné školní reality a přinese do škol
chaos.
Nová koncepce vychází ze současné situace na školách a z předpokladu, že pro
systém školství jsou vhodnější postupné, ne razantní změny. Jako jednu z cest
integrace pěti uměleckých oborů ve společném rámci oblasti Umění a kultura
respektuje to, že se na školách škol bude vyučovat v převážné většině výtvarná
výchova a hudební výchova a školy dále nabídnou svým žákům například odborně
vedené dílčí vstupy dalších oborů. Otevřená koncepce však dává prostor i školám,
které budou hledat cesty pro jiná pojetí vzdělávání v této oblasti na základě
svých konkrétních podmínek, školám, které budou vytvářet (a v současnosti mnohdy
už vytvářejí) nové přístupy k této oblasti. Ty by tak převažujícímu tradičnímu
pojetí mohly nabízet příklady dobré praxe, inspirativní cesty, podněcovat
oborový dialog. Mnohé školy už taneční a pohybovou, dramatickou a filmovou a
audiovizuální výchovu ve svých kurikulech mají, tato otevřená koncepce tak
reflektuje i tento současný stav.
Nová koncepce rozpouští hudební a výtvarnou výchovu do jednoho předmětu.
O ničem takovém se v koncepci nepíše. Tato koncepce neurčuje školám, jaké
cesty mají volit. Opět autoři počítají s tím, že převažovat budou cesty
vycházející z tradičního pojetí. Nicméně koncepce rámce nemá být návratem k
jednotné škole 70. let a ani nechce suplovat školní vzdělávací programy. Jde o
rámec, který má umožnit pluralitu ve vzdělávání a vytvářet školám svobodnější
prostor pro tvorbu vlastních školních vzdělávacích programů. Otevřená koncepce
dává školám možnost postupné proměny i výraznějšího zapojování inovativních
cest. Jeden z klíčových školských dokumentů Strategie vzdělávací politiky ČR do
roku 2030+ se k tomu vyjadřuje jasně: „Každá základní škola se bude moci
rozhodnout, zda využije vzorové, centrálně vypracované školní vzdělávací
programy nebo si program vypracuje za účinné podpory sama. Tím bude dána
dostatečná volnost pro školy, které jsou inovativní, případně působí ve
specifických podmínkách, a zároveň bude poskytnuta podpora těm školám, které
nebudou mít kapacity vytvářet vlastní ŠVP.“ (dostupné na
https://www.msmt.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf, s. 27)
Doplňující obory si uzurpují právo na pětileté kontinuální studium.
Ve zmiňované koncepci se o ničem takovém nemluví. Píše se v ní, že „žák má
možnost získávat a rozvíjet své tvůrčí schopnosti kontinuálně v obsahových
celcích odpovídajících dvěma uměleckým oborům v minimálně pětileté návaznosti“.
Je zcela jasné, že těmito dvěma obory budou v realitě našeho školství právě
hudební výchova a výtvarná výchova. Koncepce také mluví o minimální návaznosti,
více než pětiletá návaznost je tedy na školách možná. Jde ale o otázku, která má
být předmětem další diskuse. Autoři koncepce tímto chtějí dát signál, že cestou
inovace nejsou nahodilé aktivity, ale že je pro děti velmi významná i zkušenost
kontinuálního vzdělávání v určitém uměleckém oboru.
Výtvarná a hudební výchova se mají spojit v jeden předmět s dramatickou,
filmovou a taneční výchovou.
O ničem takovém se v koncepci nepíše. Články, které s takovou informací
přicházejí, pravděpodobně zaměňují vzdělávací oblast za jednotlivé obory – ty
zaniknout nemají. Vzdělávací oblast se už v současném programu jmenuje Umění a
kultura, jako jádrové předměty jsou tam ale obsaženy jen výtvarná výchova a
hudební výchova. Uměleckých oborů je ale na školách už více…
Od začátku jednání je zřejmá snaha prosadit doplňující obory, tedy film,
tanec nebo divadlo. Dialog se prý neposouvá, lidé, kteří diskuzi o budoucnosti
výuky uměleckých předmětů facilitují a řídí, údajně nejsou nestranní.
Ze strany Národního pedagogického institutu docházelo od samotného začátku k
nestranné moderaci celého tvůrčího procesu tak, aby byly vyslyšeny názory všech
přítomných členů skupiny. Mezi tvůrci koncepcí doposud nedošlo ke kompromisu a
situace vyústila do této nešťastné veřejné výměny názorů přes média.
Učitele bude někdo nutit vyučovat doplňující předměty, na které nemají
dostatečné vzdělání.
Naopak. Autoři otevřené koncepce usilují o to, aby postupně do škol
nastupovali aprobovaní učitelé taneční a pohybové výchovy, dramatické výchovy a
filmové a audiovizuální výchovy. Reformovaným Rámcovým vzdělávacím programem jim
k tomu chceme vytvářet příležitosti, při zachování všech kvalit výuky ve
vzdělávací oblasti Umění a kultura. Otevřená koncepce navíc zdůrazňuje, že školy
budou vycházet ze svých personálních podmínek. Odborné vstupy obsahů, pro které
nemají personální zajištění, mohou naplňovat
například odborníci z praxe nebo instituce neformálního vzdělávání. Otevřená
koncepce předpokládá výraznější propojování uměleckého vzdělávání na školách s
neformálním vzdělávání a reálnou praxí.
Děti na základních školách budou mít obory umělecké výchovy jen po dobu
pěti let.
Nová koncepce uměleckému vzdělávání na základních školách hodiny neubírá,
naopak, bylo by žádoucí, aby výchovy, které zásadním způsobem rozvíjejí
tvořivost, dostaly ve škole více prostoru. Počítá se s tím, že se žáci budou
umění věnovat kontinuálně od 1. do 9. třídy. Rozšíří se jen nabídka dalších
oborů. Cílem otevřené koncepce je vytvořit silnou víceoborovou oblast, která
nebude ostatními vnímána jako okrajová.
Moderní, inovativní přemýšlení o koncepci vzdělávání na základních školách nezasahuje pouze oblast Umění a kultura: reformou procházejí i všechny ostatní oblasti. Inovace nikdy není jednoduchá. Hlavní směry revize RVP ZV (dostupné na https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf) taky tvůrce kurikula doslova vyzývají: „Proto je proces revize od začátku založený na spolupráci, diskuzi a hledání konsenzu.“ Nově revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vytvoří podmínky pro naše školy a vzdělávání dětí na mnoho let dopředu. Věříme proto, že odborná i široká laická veřejnost nepodlehne zkresleným informacím a tlaku dílčích názorových skupin a doufáme, že se podaří obnovit věcnou diskusi, která k takovéto spolupráci a hledání konsenzu vede.
Tento text zpracoval tým členů pracovní skupiny pro revizi RVP ZV podílející se na tvorbě otevřené multioborové koncepce (tzv. varianty B) jako reakci na informace objevující se v posledních dnech ve veřejném prostoru a v médiích.