|
|
JEVIŠOVICE |
|
|
Jevišovice se objevují v písemných pramenech poprvé v roce 1289, kdy je držel Kuna z Obřan, předek pánů z Kunštátu a z Jevišovic. A právě ti se zde postavili na přelomu 13. a 14. století pevné sídlo. Hrad byl vybudován NA MÍSTĚ PRAVĚKÉHO SÍDLIŠTĚ v severní části města na příkrém ostrohu nad levým břehem Jevišovky. Rod se ve 14. století velmi rozrostl, takže jevišovické zboží bylo vždy rozděleno na více dílů. Z jevišovických Kunštátů neblaze proslul na přelomu 14. a 15. století svými loupežemi HYNEK, ZVANÝ SUCHÝ ČERT. Stal se i hejtmanem na Znojmě, které uhájil proti Uhrům a Rakušanům a posléze získal hrad Rabštejn. V husitství se staly Jevišovice baštou husitů, jejichž stoupencem byl zejména Sezima z Kunštátu a z Jevišovic. Proto byl hrad v r. 1421 rakouským vévodou Albrechtem dobyt a rozbořen a Sezima z Kunštátu odveden do zajetí do Vídně. Dnes se z hradu zachovaly jen nepatrné zbytky. Starý hrad nebyl nikdy obnoven, jako pustý se uvádí od roku 1448. Po ZNIČENÍ STARÉHO HRADU v roce 1421 si Zajímačové z Kunštátu postavili na protějším kopci nový hrad, dnešní Starý zámek, který se poprvé připomíná roku 1432. Zanedlouho, roku 1468, odolal nový hrad pokusu o dobytí vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na RENESANČNÍ ZÁMEK; ten pak držela až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Münsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches, který si získal skvělé renomé obranou Brna proti Švédům. On a jeho potomci se zasloužili o další, raně barokní přestavby zámku. K původní stavbě přibyla dvě jednopatrová křídla a byla obnovena zámecká kaple. Tato podoba zůstala Starému zámku dodnes. Některé stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i hrabata Ugarte, která vlastnila zámek v letech 1736 - 1879. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří jej však na přelomu 19. a 20. století přestali obývat a přesídlili do Nového zámku na druhé straně Jevišovic. NOVÝ ZÁMEK z 2. poloviny 19. století je patrová obdélníková budova s bohatě členěnými a zdobenými fasádami a s hranolovou věží s cimbuřím. Okolo zámku je rozsáhlý park a v něm CYKLUS MATTIELLIHO MYTOLOGICKÝCH SOCH z poloviny 18. století, které sem byly v roce 1879 přeneseny z louckého kláštera. Na Starém zámku je dnes expozice Moravského zemského muzea věnovaná historickému vývoji Jevišovicka, lidovému nábytku (MALOVANÉ TRUHLY, skříně, SPIŽNÍ ALMÁRKY, postele…) a UMĚNÍ SKALNÍCH MALEB (repliky jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu z Lascaux, Altamiry apod., repliky skalních maleb a rytin z centrální Sahary, repliky skalních maleb severní Austrálie); v zámecké kapli je také depozitář historických hudebních nástrojů (je tu umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea - klavíry a jejich předchůdci, VARHANY, harmonia, cembala a klavichordy, dva malé cestovní klavírky, TERPODION, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, a KLAVIORGANUM z počátku 19. století). K
zámku vede v sedmimetrové výšce tříobloukový, patrně cihlový příjezdní
MOST přes příkop v délce 14,5 metru a šířce 3,5 metru. Vzepětí oblouků
je asi 5 metrů. V mostním pilíři jsou dva prostory - jeden přístupný průlezem,
druhý několika schody a dveřmi ze západní strany. V Jevišovicích je ještě
další, tentokrát zcela jistě cihlový most o jednom oblouku v hrázi zřejmě
NEJSTARŠÍ EVROPSKÉ PŘEHRADY z roku 1897. Poblíž je i třetí, plochý
kamenný zděný most, který je vyzdoben vápencovými krápníčky. |
||
