TVORBA-TVOŘIVOST-HRA

14. celostátní dílna komplexní estetické výchovy

7. - 10. října 2010, Jablonec nad Nisou

Pořadatel: NIPOS-ARTAMA

Spolupořadatel: Sdružení pro tvořivou dramatiku Praha a Jablonecké kulturní a informační centrum, o.p.s.

Spolupráce: katedra výchovné dramatiky DAMU, Praha, ZUŠ Jablonec nad Nisou, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou

Netradiční tvůrčí dílna je otevřená vedoucím souborů a skupin všech typů - dramatických, literárních, recitačních, výtvarných, hudebních (včetně dětských pěveckých sborů), pohybových a tanečních - a pedagogům různých typů škol - mateřských, základních a středních, učitelům ZUŠ, vychovatelům školních družin a klubů, pracovníkům center volného času a domů dětí a mládeže, a také pedagogům a studentům vysokých škol pedagogického i uměleckého směru a všem ostatním, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi a hledají inspiraci a nové podněty.

Smyslem této celostátní dílny, která se koná už od roku 1993, je společně hledat při praktických činnostech styčné body mezi různými oblastmi tvořivé hry s dětmi a mládeží a možnosti jejich propojování i doplňování, ale současně i hledání specifik jednotlivých oborů.

Dílna tak může být inspiraci také pro ty učitele, kteří promýšlejí vazby mezi předměty, respektive obory vzdělávací oblasti Umění a kultura v RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnaziální vzdělávání.

Jednotlivé třídy na celostátní dílně povedou v tomto roce opět zkušení odborníci z celé republiky. Každá skupina bude vedena vždy dvěma lektory - lektorem dramatické výchovy a lektorem dalšího oboru.

Zvláštností této celostátní dílny je to, že se každý rok koná v jiném místě Čech nebo Moravy. Místo konání se pak stává tematickým východiskem pro dílnu a její námět. Při jeho volbě je většinou důležitá už lokalita sama. Roli často hrají vzhled, dispozice a atmosféra objektů a míst (v předchozích dílnách to byly např. středověké opevnění města Polička, hrad Sloup vytesaný do skály, románsko-gotická bazilika v Třebíči, renesanční město Telč, jevišovický hrad) nebo okolní krajina (rybník Vajgar v Jindřichově Hradci, Polná se zbytky tvrze, ghetta a židovského hřbitova a nedalekým lomem, Police nad Metují). Každé místo v sobě nese i stopy událostí a příběhů, jež se v něm nebo kolem něj mohly odehrát nebo skutečně odehrály (útržek nočního rozhovoru fiktivních postav v okně litomyšlského renesančního zámku; pověst o uřezaných uších křesťanů, které po tatarském obléhání zůstaly u Štramberka) a také stopy historických nebo fiktivních postav, které pro nás mohou, jsme-li k místu dostatečně vnímaví, ožít (Vítek z Prčice, který podle pověsti před hradbami Jindřichova Hradce rozdělil vítkovské panství mezi svých pět synů). Námět dílny je tedy lektory a organizátory volen vždy tak, aby byl dostatečně motivující a inspirující, aby dával možnost různých úhlů pohledu a zpracování a v ideálním případě aby v sobě nesl i metaforu, kouzlo nebo tajemství, které by dokázalo účastníkům zprostředkovat zážitek výjimečnosti. Tak tomu bude i letos v Jablonci nad Nisou.

Lektoři letošní dílny:

• výtvarně-dramatická třída: Jitka Tláskalová (VO ZUŠ Olomouc) a Hana Nemravová (LDO ZUŠ Uherské hradiště);

• hudebně-dramatická třída: Ivana Kleinová (ZŠ s rozšířenou hudební výchovou Ilji Hurníka, Opava) a Lucie Veličková (LDO ZUŠ Ostrov);

• literárně-dramatická třída: Gabriela Sittová (LDO ZUŠ Zábřeh) a František Oplatek (ZŠ Bechyně);

• pohybově-dramatická třída: Anna Caunerová (tanečnice a taneční pedagožka, Slovensko) a Radek Marušák (PedF UK, Praha, KVD DAMU, Praha, a LDO ZUŠ Praha).

Kurzovné pro účastníky dílny: 1.000,- Kč (pro studenty prezenčního studia a řádné členy STD 20% sleva, tedy 800,- Kč).
Dílna je akreditována MŠMT pod číslem: 3363/2009-25-71.

Přespávat lze v DDM Vikýř ve vlastním spacím pytli nebo v ubytovně v centru města (cena: 250 Kč za noc).

Pokud máte zájem se dílny zúčastnit, zašlete PŘIHLÁŠKU co nejrychleji na adresu: Jaroslav Provazník, NIPOS-ARTAMA, P. O. BOX 12 / Blanická 4, 120 21 Praha 2, tel. 221 507 966-9 nebo na e-mailové adresy: stddrama.cz nebo jaroslav.provaznikdrama.cz

Přihlášky přijímáme do vyčerpání volných míst.

Původ názvu města O původu jména Jablonec existuje několik teorií. Za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno Jablonec je odvozeno od slova jabloň. Podle pověsti, která kolovala mezi většinovým německým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň - dnes křižovatka „U Remize“ s kruhovým objezdem. Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením gabulum, místo, kde se vybíralo clo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné, Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách. Další teorie jméno dávala do souvislosti s německým gabel (vidlice, větvení - Jablonec leží na soutoku Novoveské, Lučanské a Bílé Nisy).

Z historie Jablonce nad Nisou První zmínka o Jablonci pochází z roku 1356. Bylo vypáleno během husitských válek a během vlády Jiřího z Poděbrad, trvale osídleno bylo toto místo však až od 16. století, především v souvislosti s rozvojem sklářství. Od druhé poloviny 17. století nastává bouřlivý rozvoj právě sklářství a poté zejména bižuterního průmyslu ve století osmnáctém. Rozvoji města a jeho povýšení na městys či město dlouho bránila další města v okolí, ta se obávala konkurence. Teprve až roku 1808 byl tedy Jablonec povýšen na městys a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906; tehdejší starosta si vydání dekretu u císaře údajně doslova „vyseděl“. Jablonec se stal světově proslulým střediskem obchodu s bižuterií. K tomu ještě přispělo napojení města na železniční síť v roce 1888. Železniční trať byla zanedlouho prodloužena z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojena na síť tehdejších pruských železnic. To vše výrazně přispělo k rozvoji obchodu s jabloneckým průmyslem. V Jablonci došlo také i k výraznému rozvoji architektury. Hlavně secese výrazně zasáhla do tváře města v mnoha exportérských domech. V této době vznikl i výjimečný secesní kostel Povýšení nejsvětějšího kříže. Mnoho staveb ve městě má také tvář dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující budova městského divadla se secesními interiéry či stavba evangelického kostela ve stylu novogotiky. V meziválečném období vznikly i dvě dominanty ve stylu funkcionalismu - nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.